Černé jezero je rozlohou největší na Šumavě. Plocha hladiny je 18,93 ha, hloubka 40,6 m (největší hloubka jezera na naší straně Šumavy) a leží ve výšce 1008 m n. m. Vzdálenost od hráze k Jezerní stěně je 800 m.

Své jméno dostalo od zdánlivě černé barvy vody jezera, vznikající odrazem okolních hustých lesů. Nad jezerem se zvedá 330 m vysoká skalní stěna Jezerní hory (1343 m).

Kamenité dno jezera je pokryto několik metrů hlubokou vrstvou pylu okolních jehličnanů, ukládaného zde po statisíce let.

Hráz je zpevněná a hluboko pod hrází, v údolí Úhlavy, byla postavena v letech 1929-30 přečerpávací elektrárna, dnes technická památka (první přečerpávací elektrárna v ČSR, vybudovaná Škodovými závody Plzeň pro ZČE).

Černé jezero inspirovalo řadu významných umělců a spisovatelů – Antonína Dvořáka, Jana Nerudu, A. V. Šmilovského, J. Vrchlického, A. Heyduka, …

V roce 1965 byly v jezeře objeveny údajné písemnosti říšského bezpečnostního úřadu v Berlíně, které zde údajně zanechala ustupující německá armáda. Akce však byla fingována a jednalo se o provokaci a nepovedenou frašku inscenovanou STB. Vyloveny byly předem potopené bedny prázdného papíru a archiválie ze zdrojů KGB se na cestě z Moskvy opozdily … 🙂

Pro biology : v jezeře porosty šídlatky jezerní a zevaru splývavého. Na stěně exponované k severu arktoalpinské rostliny. Žijí zde vzácné druhy bezobratlých.

Jezero leží uvnitř přírodní rezervace Černé a Čertovo jezero (175 ha), vyhlášené již roku 1911 tehdejším majitelem tohoto panství knížetem Hohenzollernem.

Mezi jezery probíhá hlavní evropské rozvodí, zatímco vody z Černého jezera odtékají do Vltavy a Labe a pak do Severního moře, vody z Čertova jezera míří do Dunaje a do Černého moře.

Jak šumavská jezera vznikla:

Všech 8 šumavských jezer (5 na české a 3 na bavorské straně) je ledovcového původu.

Koncem třetihor se při ochlazování klimatu se vytvořily na úbočích svahů ze sněhových lavin ledovce. Asi před 12 tisíci lety došlo k postupném tání ledovců. Tající ledovce před sebou tlačily množství kamene a štěrku, z nichž se pod svahy vytvořily mohutné hráze – morénové valy, které tající vodu zadržely. Dnes je napájeno spodními prameny a vnějšími přítoky.

Jak se tam dostaneme: je řada možností

Nejsnazší cesta pro pěší, cyklisty i vozíčkáře : ze Špičáckého sedla (parkoviště) po žluté asfaltovou cestou až k jezeru (3,5 km). Jedete-li vlakem, vystupte ve stanici Špičák, odtud cca 1,5 km stoupání do Špičáckého sedla.
Doporučujeme : Ze Špičáku po žluté na Čertovo jezero (2,5 km), strmým stoupáním a klesáním po červené k Černému jezeru (2,5), po žluté mírné klesání na Špičácké sedlo (3,5), celkem 8,5 km.

Černé jezero

Obrázek 5 z 5

Jezero leží na jižním svahu Jezerní hory ve výšce 1030 m n. m., jeho plocha činí 10,3 ha a největší hloubka je 36,7 m.

 Je napájeno dvěma malými potoky a vytéká z něj Jezerní potok, který patří do povodí řeky Řezné v Bavorsku a tím patří k černomořskému úmoří. O odtoku z jezera se povídá, že „pulsuje“, jedná se o jev, jež je způsobený větry.

Podle lidových báchorek je zde utopen ďábel s kamenem na ocese uvázaným od dívky, kterou chtěl stáhnout do pekla. Při tom vyryl dolinu ve kterém je jezero. Dodnes se prý z jezera vynořují podivné postavy a skřeti.

Jak šumavská jezera vznikla :

Všech 8 šumavských jezer (5 na české a 3 na bavorské straně) je ledovcového původu.

Koncem třetihor se při ochlazování klimatu se vytvořily na úbočích svahů ze sněhových lavin ledovce. Asi před 12 tisíci lety došlo k postupném tání ledovců. Tající ledovce před sebou tlačily množství kamene a štěrku, z nichž se pod svahy vytvořily mohutné hráze – morénové valy, které tající vodu zadržely. Dnes je napájeno spodními prameny a vnějšími přítoky.

 Jak se tam dostaneme : je řada možností, například

• Pro pěší : po žluté ze Špičáku (3,5 km)  
• Pro pěší i cyklisty – po modré ze Železné Rudy (kousek za Benzinou do lesa), po 2,5 km u pomníčku malíře Adolfa Kašpara po červené (3 km), celkem 5,5 km. Cyklisté se mohou vracet přes Bumbálku a kolem Čertovy Chaty na Špičák a Železnou Rudu (5,5 km). Pěší mohou pokračovat po červené na Černé jezero nebo po žluté na Špičák.

Čertovo jezero

Obrázek 1 z 5

Bílá strž je nejvyšší šumavský vodopád a nachází se v údolí Bílého potoka v nadmořské výšce 940 m.n.m. Výška vodopádu dosahuje 7 metrů. U vodopádu se nachází vyhlídková terasa, která vám umožní nádherný pohled na tuto přírodní scenérii. Vodopád je součástí národní přírodní rezervace Bílá strž, která rovněž chrání zbytky původního lesa (bukovo-jedlového porostu), který má pralesní podobu.

Podle lidové pověsti ze 17. století žil v okolí vodopádu u Vlčí propasti myslivec, který získal své neobvykle výborné střelecké umění ve spojení s čertem, za což byl uvězněn, vyslýchán a mučen. Tradovaná legenda měla inspirovat hudebního skladatele Karla Maria von Webera k napsání opery Čarostřelec.

K Bílé strži můžete dojít od Černého jezera po červené turistické trase (4 km). K Černému jezeru se dostaneme pohodlnou cestou po žluté ze Špičáckého sedla nebo cestou kolem Čertova jezera po červené ze Železné Rudy (celkem na cestě ze Železné Rudy k Bílé strži ujdeme 12 km).

Další možností je vydat se ze železniční stanice Hamry – Hojsova Stráž po modré turistické trase procházející přes obec Hamry – po šesti kilometrech dojdeme na rozcestí Pod Statečekem. Odtud po žluté dojdeme po 1,3 km k Bílé strži.

K Bílé strži se dostaneme také na kole ze Špičáku či Hamrů a v zimě kolem strže vedou i lyžařské běžecké trasy.

Nejmenší a nejmělčí z osmi šumavských jezer ledovcového původu, má plochu 2,78 hektaru a obvod jezera je 870 m, max. hloubka 3,9 m, průměrná 1,43 m.

Jezero zvolna zarůstá, uprostřed má plovoucí ostrůvky. U jezera byla uměle zvýšena hráz. V okolí výskyt žebrovice různolisté, vrby ušaté, rosnatky okrouhlolisté, kokoříku přeslenatého, dřípatky horské či vachty trojlisté. Na plovoucích ostrůvcích roste zábělník bahenní, sítina cibulkatá, tuřice šedavá. Jezero má pozvolnou jezerní stěnu.

Šumavská ledovcová jezera mají kamenitá dna, která jsou zanesena kalem z okolních lesů. Ale na dno jezera Laka není kamenné, místo toho je zde vrstva rašeliny.

Vody jezera se využívalo k pohonu strojů (brusů) ve sklárnách v Hůrce a Staré Hůrce.

Jak se tam dostanete:

Ze Železné Rudy po zelené na Debrník, dále po červené do kopce přes sedlo Nad Polomem až k jezeru Laka – 10 km (cyklisté + 2 km – před jezerem Laka je nutné jet přes Hůrku)

Druhou možností je autem dojet na Novou Hůrku – 9 km, poté po modré přes Hůrku k jezeru Laka – 4,2 km – lehké stoupání, lze i na kole či s kočárkem

Jeden z nejkrásnějších výhledů na Šumavě se otevírá z vrcholu Pancíře. Otevře se nám pohled na Šumavu a daleko do Bavorska. Jako na dlani máme dominantu Železnorudska – německý Velký Javor s typickou radarovou stanicí a vysílačem a horskou chatou Arberschutzhaus. Za jasného počasí se nabízí nezapomenutelný pohled na Alpy.

 Na Pancíři pramení tři řeky a prochází jím hlavní evropské rozvodí, Úhlava a Křemelná tečou do Severního moře, Řezná pak do Černého moře.

Na vrcholku Pancíře byla už v roce 1880 vztyčena jednoduchá dřevěná rozhledna. Dne 28. září 1923 pak zde byla otevřena turistická chata s rozhlednou. Postavena byla za 5 měsíců !

Jak se tam dostaneme :

Na vrchol vede z rekreačního střediska Špičák sedačková lanovka s mezistanicí na Hofmankách o celkové délce 2750 m a převýšením 347m. Provozní dobu naleznete na www stránkách Infocentra města Železná Ruda Ruda www.sumava.net/itcruda

Pro cyklisty : ze Špičáckého sedla vede cesta až na vrchol

Pro pěší turisty – doporučené cesty :

• od Sportovního areálu Špičák po zelené a dále po červené (3km).
• ze Špičáckého sedla po červené (3km)
• ze Železné Rudy a z Hofmanek po modré (2+2 km)

Velký Javor/ “Grosser ARBER“ (1456 m n.m.) je nejvyšší a nejnavštěvovanější horou Bavorského lesa; jeho vrchol tvoří čtyři skály – Grosser Arber, Bernstein, Richard Wagner-Spitze a Ostspitze. Je dosažitelný kabinovou lanovkou nebo pěšky a nabízí rozhled do všech světových stran. Pěší túra lesem na vrcholek Velkého Javoru je opravdu zážitek v jakoukoli roční dobu! Určité oblasti jsou od roku 1939 chráněny – např. plovoucí ostrůvky/ „Schwimmende Inseln“ a lekníny v obou ledovcových jezerech (Malé a Velké Javorské jezero/ „Kleiner und Grosser Arbersee“), jakož i kosodřeviny v okolí vrcholu. Jezerní stěna je těžko přístupná, proto je nutno se pohybovat výlučně po značených stezkách.

V zimě: Velký Javor je letoviskem zimních sportů. Lyžaři zde naleznou obrovské možnosti vyžití. Pro sjezd jsou k dispozici nádherné sjezdovky se sítí vleků a kabinová lanovka. Běžkaři si přijdou na své v oblasti „Bretterschachten“, kde jsou pečlivě upravovány značené lyžařské stopy.

V létě: Velké množství značených turistických stezek v překrásném smíšeném lese láká k pěší túře.

Příjezd: Z České republiky je nejblíže hraniční přechod Železná Ruda (silniční, železniční, turistický pro pěší a cyklisty). Odsud možno pěšky či na kole. Autem 50 m za hraničním přechodem odbočit doprava a pokračovat do Brennes. Pak odbočit doleva a pokračovat 1 km k dolni stanici lanovky nebo ješte dále v Velkému Javorskému jezeru.

Výstup:

Na vrchol je možné se dostat kabinkovou lanovkou. Dolní stanice se nachází cca. 1 km od Brennes.

Od Velkého Javorského jezera (1 1/2h) nebo divokou jezerní stěnou Velkého Javorského jezera (2 ½ h).

Z lyžařského centra pro běh na lyžích „Bretterschachten“ přes Mittagsplatzl (jedinečný pohled na jezero).

Z Bodenmaisu přes chráněné území „Rissloch“ (2 ¾ h), kolem vodopádů.

Od Malého Javorského jezera přes mládežnickou ubytovnu „Chamer Hütte“.

Z Bavorské Rudy, přes Velké Javorské jezero (cca. 3 h).

Ten, kdo se chce dostat na vrchol co nejrychleji, může začít výstup z Brennes (1 ½ h).

Pro zdatnější turisty ze Zwieselu (4 h).

Vrchol s vyhlídkovou věží je též nazýván Polední hora a nachází se 7 km jižně od Prášil. Se svými 1315 m nad mořem je přirozenou dominantou celé této příhraniční oblasti. Původní areál zde sloužil jako základna protivzdušné obrany Československé socialistické republiky. Po pádu železné opony pozbylo vojenské zařízení významu. V létě 1998 byla dokončena přestavba objektu na 37 metrů vysokou vyhlídkovou věž.

Návštěvníkům se nabízí za dobrého počasí nádherný výhled prakticky na celou Šumavu a Bavorský les. Při dobré viditelnosti můžete obdivovat malebnost Pošumaví a České kotliny do vzdálenosti desítek kilometrů a také více než 180 km vzdálené alpské vrcholy. 

Jak se tam dostaneme:

Z Prášil nebo parkoviště Slunečná 8 km, s odbočkou k Prášilskému jezeru 9 km. Cestu zpět doporučujeme zvolit po zelené a červené turistické značce podél Prášilského potoka – 8 km.

Z Modravy přes Javoří Pilu po červené značce – 12 km.

Malé Javorské jezero – Kleiner Arbersee leží v nadmořské výšce 918 m na severním úpatí Malého Javoru. Jde o ledovcové jezero.

Zvláštností jezera jsou tři plovoucí ostrůvky, které mají tloušťku 1,5 až 3,5 metru. Na jejich povrchu rostou kromě trávy i vzácné rostliny (blatnice bahenní, měkkyně bahenní) a zakrsné, přesto věkem až šedesátileté, smrky.

Ostrovy vznikly po roce 1885, kdy bylo jezero přehrazeno kvůli plavení dřeva. Tím se jezero zvětšilo z 2,9 hektaru na 9,6 hektaru. Současně se od břehů a dna oddělila rašelina. Již několik let je pozice ostrovů víceméně stabilní.

Maximální hloubka jezera je 10 m.

Kolem jezera vede zajímavá turistická stezka – okružní procházka trvá ¾ h. 

V letech 1714 až 1800 stála na severovýchodním břehu sklárna Seehütte, doposud jsou patrny její základy. Dnes se na západním břehu nachází hostinec Seehäusl. 

Jezero a okolní rašeliniště jsou součástí Přírodní rezervace Kleiner Arbersee. Je zakázáno vstupovat na plovoucí ostrovy, koupání v jezeře je zakázáno, psi musí být na vodítku. 

Jak se tak dostaneme 

Existuje více přístupových tras. Pěší túru je možno začít ve středisku Brennes nebo v obci Sommerau. Do střediska Brennes se lze dostat pěšky, na kole i autem z Bavorské Rudy (za hraničním přechodem odbočit autem vpravo).

Dále je možno k jezeru sestoupit z vrcholu Velkého Javoru po lokální červenobílé značce.

Na jezero je nádherný výhled z vyhlídky poblíž vrcholu Velkého Javoru (Kleiner Seeriegel) 

Od jezera je možné pokračovat přes Malý Javor na Velký Javor nebo do Bodenmais. Lze jít i náročnou hřebenovou tůru směrem na Hohen Bogen – dálková trasa.

Z Lohbergu (od chaty Lohberghütte u populárního ZOO parku) je sedmkrát denně vypraven vláček až k jezeru.  
Jízdní řád a další informace zde.

Velké Javorské jezero – Grosser Arbersee je ledovcového původu a nachází se v nadmořské výšce 934 m na ploše cca. 4,5 ha, hloubka se pohybuje okolo 15 m.

V těsné blízkosti stojí restaurace s terasou, půjčovna loděk, prodejna suvenýrů, pohádkový les. Pomalá procházka okolo jezera trvá cca. 1 h. Jezero není vhodné ke koupání.

Pokračovat je možné výstupem na Velký Javor.

Příjezd: Hraniční přechod Železná Ruda/ „Bayerisch Eisenstein“. Pokračovat možno pěšky i na kole.

Autem – varianta A – autem 50 m za hraničním přechodem odbočit doprava a pokračovat do Brennes. Pak odbočit doleva a pokračovat kolem dolni stanice lanovky k Velkému Javorskému jezeru.

Autem – varianta B – stále po hlavní silnici směrem na Zwiesel, přibližně na 5 km odbočit doprava, projet vesnicí Regenhütte a pokračovat směrem na Velký Javor. Po několika málo km je po levé straně přímo u hlavní silnice vidět jezero a parkoviště.

Přístup na vrchol Ostrého z české strany je tradičně přes Stateček z obce Hamry po 6,5 km dlouhé trase s převýšením 663 m. Nad obcí Hamry na ní začíná naučná stezka, kterou vybudovaly v roce 2014 Lesy ČR. Tato krásná trasa (kterou určitě doporučujeme absolvovat) představuje, zejména pro poměrně velké převýšení, dost náročnou túru.

Mnohem snadnější alternativou, třikrát kratší a s převýšením jen 360 m, je trasa z bavorské strany od lesního parkoviště Sattel. Kromě toho lze prodloužením trasy o pouhých 600 m vystoupit také na Malý Ostrý.

Parkoviště Sattel (Osserwanderparkplatz) je dosažitelné ze 6 km vzdáleného městečka Lam. Nejkratší příjezd do Lamu od Klatov je přes hraniční přechod Sv. Kateřina, ve směru od Sušice je lépe jet přes Železnou Rudu a hraniční přechod Alžbětín.

Silnička z Lamu na parkoviště pod Ostrým není nijak značena, pokud nějaký ukazatel „potkáte“ držte se směru Sattel příp. Osserwanderparkplatz.

Průjezdní místa označuje přiložená mapka: Z hlavní silnice (St2154) odbočit před nádražím na most přes říčku Weisser Regen [1], ve středu města na křižovatce s ulicí Markplatz (je zda informační středisko) odbočit vzhůru na Lambachstrasse [2]. Silnička vede do osady Lambach, ale po necelých 3 km jízdy z Lamu je třeba pozorné sledovat odbočku vpravo ve tvaru V na štěrkovanou lesní cestu [3]. Správný směr tady ukazuje i tabulka se šipkou k horské restauraci „Maria Hilf“, k níž (a také ke stejnojmennému kostelíku), se cca po 1 km (u symbolických umrlčích prken) může odbočit vpravo [4]. Cesta k parkovišti ale pokračuje rovně, stále stoupá a po 2 km přivádí do cíle [5].

Na výchozím místě Osserwanderparkplatz – Sattel je přístřešek, nástěnná turistická mapa oblasti Lamer Winkel a tabule se směrovkami, podle nichž si lze vybrat různé turistické cíle v okolí. Pro výstup na Velký Ostrý zvolte červenobílou značku L1/3, po níž se dostanete po 2,3 km na vrchol. Po téže značce je možno s odbočením na Malý Ostrý pohodlně zvládnout nejen oba vrcholy, ale také si vychutnat zážitek z impozantní Osserwiese. Trasa se tím prodlouží o pouhých 600 m, takže doporučuji, určitě za to stojí.

Ostrý je svým dvojvrcholem Malý Ostrý (Kleiner Osser – 1266 m) a Velký Ostrý (Großer Osser – 1293 m) dominantní hraniční horou česko-bavorské Šumavy. Oba vrcholy se nacházejí na bavorské straně hranice. V minulosti jim byla přisuzována různá jména, česká i německá, z nichž nejznámější a dodnes používané je „Prsa Matky Boží.“ Se svým okolím patří mezi nejkrásnější šumavské hory. Hraniční česko – bavorská linie probíhá těsně pod vrcholem Velkého Ostrého, přes terasu horské chaty Osserschutzhaus. Ta tu stojí již od roku 1885, pozemek na stavbu tehdy poskytl statkář Konstantin Willmann, podle něhož nese chata jméno Willmannhaus. Prošla mnoha přestavbami a úpravami, dnes je ve vlastnictví Bavorského lesnického spolku z Lamu, který ji pronajímá. Na chatě je od 1. května do první listopadové neděle možnost celodenního občerstvení (včetně tradičního piva Osser). Z vrcholu Velkého Ostrého se na všechny strany otevírají rozhledy na velkou část Šumavy: Malý Ostrý, Hohen Bogen, údolí Weißer Regen, Velký javor, Roklan, Falkenstein, hraniční hřeben Velký Ostrý – Svaroh – Jezerní hora, Špičák, hřeben Pancíř – Můstek – Prenet.

Pod vrcholem na bavorské straně je chata horské služby s heliportem. Bavorská horská služba (Bergwacht Bayern ZSA) prošla více jak stoletou historií, na vrcholu Malého Ostrého je pod vrcholovým křížem umístěna pamětní deska jejím padlým a zemřelým členům.

Pod chatou je památník na orkán Kyrill, který zde v roce 2007 napáchal značné škody na lesním porostu

Künische Kapelle (Královácká kaple) byla postavena v sedle mezi Velkým a Malým Ostrým Bavorským lesnickým spolkem z Lamu v roce 1986 na památku zesnulým členům tohoto spolku. Uvnitř svatyně je socha „Česká Madona“, kterou vyřezal řezbář Otto Kollross ze smrkového kmene z lesů pod Ostrým. Každoročně se zde první neděli v srpnu koná pouť, při níž se před kaplí slouží mše. Jako stavební materiál bylo použito dřevo a kámen z okolí, čímž kaple také symbolizuje Künisches Gebirge (Královský hvozd). Tak se nazývaly zdejší severní svahy Šumavy. Název sahá až tehdejším obyvatelům – královským svobodným sedlákům. Tito bavorští osadníci byli ve 12 st. povoláni českým knížetem Vratislavem na mýcení lesů. Za to jim byla udělena přímo králem rozsáhlá privilegia, která byla osvobozena od všech knížecích lén. Museli ale za to zajišťovat a bránit hranice.

Historický tereziánský hraniční kámen s erbem bavorské šachovnice na jedné straně a českého lva na druhé, který je umístěn před kaplí, pochází z roku 1772 a byl sem přemístěn z blízké česko-bavorské hranice.

Osserwiese je horská louka na svahu Malého Ostrého, dříve byla využívána jako pastviny mladého dobytka v letním období. Protože docházelo k jejímu postupnému zarůstání, byly rámci projektu Ekoregion Lam – Lohberg dřeviny vykáceny a tak zůstala Osserwiese zachována. Otevírá se odsud nádherný pohled do údolí Weießer Regen. Strmý svah využívají pro lety na závěsném padáku paraglidisté. Pokud budete mít štěstí sledovat jejich start (pro lety platí určitá pravidla a omezení) odnesete si odsud ještě silnější zážitky.

Následující fotografie ukazují hlavní místa pěší trasy od parkoviště Sattel na Velký Ostrý přes Osserwiese a Malý Ostrý.

Šumava je nádherný kraj s mnoho zajímavými místy a městy. Samozřejmě i Železná Ruda jako taková, kde mimo jiné naleznete enviromentální centrum, které určitě stojí za návštěvu, moto muzeum, Kneipovy lázně poblíž hotelu Grádl a mnoho dalšího. Ve všem rádi poradíme a cestu ukážeme.